Rozdíly v účincích červeného a bílého vína
Přes jednoznačný názor, že pití malého množství jakéhokoliv alkoholu, ale především vína, má příznivý dopad na vznik a rozvoj aterosklerózy, a tím i na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici, zůstává stále otevřena otázka, jestli je skutečně pití červeného vína prospěšnější než pití vína bílého. Bílé víno na rozdíl od červeného má pouze minimální množství polyfenolů a jeho antioxidační kapacita je ve srovnání s červeným vínem velmi nízká. Antioxidantů epikatechinu a quercetinu je v červeném víně desetkrát více než v bílém.
Důvodem, proč je v červeném víně více antioxidantů, je to, že se při výrobě červeného vína ponechává slupka hroznu po určitou dobu fermentovat. Je to právě vinná slupka, která obsahuje flavonoidy. Bílé víno nezůstává při fermentaci na slupkách, a proto v něm scházejí flavonoidy. Množství flavonoidů ovšem nezávisí zcela pouze na barvě vína a technologii zpracování vinných hroznů, ale je ovlivněn také půdou, na které hrozny vyrostly, a na dalších faktorech, jako je např. filtrace vína. Filtrací vína se může odstranit 50 až 70 % flavonoidů. Množství fenolových látek koreluje s množstvím taninu ve víně. Čím větší množství taninu víno obsahuje, tím větší množství polyfenolů v něm lze prokázat. Také suchá vína obsahují více flavonoidů než vína méně suchá.
V Německu byl studován vliv pití bílého vína z Mikulova v množství 0,5 g alkoholu na kg tělesné hmotnosti po dobu 4 týdnů. Bílé víno významně snížilo jak LDL cholesterol, tak fibrinogen a krevní cukr ve srovnání se skupinou abstinentů.
V letošním roce se objevil ve významném odborném lékařském časopise výsledek výzkumu vztahu mezi pitím malého množství alkoholu a rizikem srdečního infarktu u velké skupiny přes 38 000 mužů, zaměstnaných ve zdravotnictví. Sledování probíhalo během dvanácti let od roku 1986 do roku 1998. Autoři zjistili celkem 1418 případů srdečního infarktu, který neskončil smrtí postižené osoby, nebo vedl k smrti. Obdobně jako v předchozích pracích byli srdečním infarktem nejvíce postiženi abstinenti. Při pití malého množství jakéhokoliv druhu alkoholu riziko úmrtí na srdeční infarkt klesalo. Riziko srdečního infarktu však bylo významně menší při pití bílého než červeného vína. U červeného vína sice poklesla hodnota rizika srdečního infarktu při pití 15,0 g nebo více alkoholu denně, a to ještě pronikavěji než při pití bílého vína, avšak statistická významnost poklesu byla jednoznačně větší u bílého než u červeného vína. Autoři uvádějí, že některé dosavadní názory na lepší účinky červeného než bílého vína mohly vyplývat z toho, že při analýze nebyly brány v potaz různé vedlejší rizikové faktory, které mohly hodnocení vína ovlivnit.
Tato reprezentativní studie snad zbaví červené víno jeho mýtů, které mu v ochraně proti srdečnímu infarktu přisuzovali hlavně Francouzi. Není totiž jasné, jestli doporučování červeného vína z Mikulova nemělo spíše posloužit odbytu jeho velkého množství, produkovaného ve Francii. Kromě toho může mít červené i bílé zahraniční víno jiné vlastnosti, než má víno vyprodukované u nás. Dále se na jeho vlivu na vznik srdečního infarktu může podílet řada dalších faktorů, například frekvence pití, pití spolu s jídlem, denní období, ve kterém jsme zvyklí popíjet, složení stravy a celkový životní styl. Také až 280 rizikových faktorů aterosklerózy může různým způsobem ovlivnit působení bílého a červeného vína.
V naší vlastní studii jsme chtěli porovnat vliv růžového vína z Mikulova domácího původu na vybrané rizikové faktory aterosklerózy. Chtěli jsme zjistit, zda bude mít pití bílého a červeného moravského vína obdobný ochranný vliv proti srdečnímu infarktu, jaký se popisuje u zahraničních zejména červených vín.
Sledujte nás na sociálních sítích a získejte čerstvé informace o životě na gymiku!